| Anotace: | Vendula Pačesová píše, jako dýchá, každý den si do mysli zapisuje odžité a během let se její psaní pozoruhodně proměnilo. Do nezávazného vtipkování prorostly odlesky tragédií, smutku, dennodenních křižovatek, které život navedou nečekaným směrem. Dozrává Vendula Pačesová, dozrává její psaní. Je mistrem zkratky a malé plochy, na kterou zhustí jeden den. Ano, plynou dny, měsíce, roky, životy. Každý den je nicotný, nekonečný. Zároveň osudový. Naplňuje se osud, ale jaký, když banalita kalí zrak. Pačesová zrak tříbí, mne si oči a nenechá se zlákat prázdným filozofováním. Má odvahu pro každý den. A má odvahu se každému dni podívat zpříma do očí.
Radka Denemarková,
spisovatelka | |
